Petr Vápeník: Začátek velké cesty
Divadlo Kámen, leden – červen 2021(rozhovor s autorem najdete zde)
Začátek velké cesty je název jednoho ze snímků, ale současně i celé výstavy fotografa a autodidakta Petra Vápeníka. Pozorování okolního světa skrze hledáček fotoaparátu se pro něj stalo celoživotní zálibou, z níž vzešel také prezentovaný soubor fotografií pořízených v souvislosti s projektem Pražské domy zaměřeným na poznávání architektury a širšího kontextu stavebně-historického vývoje. Vybrané snímky odráží nejenom pestrou skladbu míst, které jejich autor v rámci průzkumů konkrétních budov i urbánních prostranství hlavního města navštívil, ale paralelně odhalují rovněž různé polohy jeho práce. Fotograf s lehkostí experimentuje nejen s minimalizovaným a geometrickým tvarem a transformuje pravidelné struktury či fragmenty architektury (Slunce z pasáže, V Tower) do vizuálně přitažlivých a estetizovaných obrazců, ale dokáže zachytit i neopakovatelnou a často podmanivou atmosféru profánních i sakrálních staveb (Neboj, synáčku, já tě nedám, Triangles).
Další polohou jeho tvorby jsou každodenní scény snímané z prosklených výloh či hladkých obkladů domů, nádražních hal a nákupních center, zrcadlících deformovaný odraz reality a už jen částečně odkazujících k pomíjivé esenci a atmosféře konkrétního okamžiku (Autoportrét z Národní, Praha v pivním tanku). Fotografa fascinuje především detail, který hledá ve městě, ale rovněž v krajině poblíž řek či v korunách stromů, a díky kombinování různých technik i nekonvenčnímu vnímání okolí ho zasazuje do nových souvislostí a odlišných rolí, potažmo příběhů.
Od černobílých záběrů se v průběhu let Petr Vápeník postupně přiklonil k fotografii barevné i digitální, umožňující využití delších expozičních časů, nebo k infračerveným snímkům odhalujícím realitu, kterou není náš zrak schopen zachytit. K nemnoha snímkům pořízeným fotoaparátem mobilního telefonu a následně manipulovaným patří velkoformátový Návrat z výletu do černobílého světa (2020) oceněný v loňském roce Gold Award a Gallery Award v soutěži San Francisco Bay International Photography Awards a letos znovu odměněný čestným uznáním na celosvětové fotografické soutěži v Tokiu (Tokyo International Foto Awards). Autor prostřednictvím melancholické atmosféry, zachycené na zmíněné fotografii, vytvořil nejen skutečnost, kterou nejsme s to lidským okem spatřit, a působí až přízračně, ale symbolicky jako by paralelně naznačoval, že návrat zpátky nemusí být vždycky snadný, ale přesto stojí za to se znovu vydat na cestu a překonávat, byť jen pomyslné, překážky a hranice.
Lucie Váchová
