Pavel Kytner: Ne/známé pokoje
Divadlo Kámen, květen – říjen 2024
(rozhovor s autorem najdete zde)
Pavel Kytner nezapře stejně jako jeho učitel Dalibor Smutný, vedoucí ateliéru Grafika a kresba 1 na AVU, smysl pro tvarovou a námětovou střídmost citelnou nejen v záznamech rostlinných detailů nebo v nejnovějších pohledech do prostranství měst či v téměř abstrahovaném souboru Průhledů. Úspornost je příznačná také pro jeho Interiéry, na které se soustředil už v cyklu z roku 2020, v němž vytěžil nejen možnosti malby, kresby, ale i koláže nebo kombinované techniky. Podobně jako v sérii Krajin, v níž se umělec přiklonil zejména k zachycení lesních společenství i neprostupných a bujících organických struktur, se obdobně při mapování interiérů pohybuje mezi realistickým záznamem viděného a minimalismem vedoucím k redukci tvarů odkazujících k primární atmosféře a povaze místa.
Umělce nefascinuje pouze charakter a skladba předmětů nalézaných v přírodě i ve městě, pomocí různých grafických technik, kresby i koláží nahlíží také vztahy mezi živými bytostmi (stromy) a architekturou tvořícími neviditelné sítě v rámci urbánních prostranství. A nejsou to jenom jemná vlákna vztahů, jsou to i nálady, atmosféra a esence emocí, které Kytner zaznamenává zejména s pomocí barvy a modelace světlem. K experimentům se strukturou předmětů podtrženou užitou technikou, se základní formou nebo světelnou škálou přistoupil už v souboru Mochyně či v sérii akvatint a leptů Medailony (2021), které nezapřou jeho cit pro grafické techniky, za nějž získal v roce 2022 v rámci přehlídky Grafika roku hlavní studentskou cenu. Zmíněné Medailony předznamenaly vystavené velkoformátové kresby barevným pastelem Lustry (2022), odkazující nejen ke zdánlivě banálnímu vybavení každého pokoje. Lustry a pohledy do interiéru setmělé místnosti evokují vzpomínky na pocity spokojenosti a prchavé okamžiky štěstí a jsou paralelně záznamem procesu objevování a zabydlování prostoru, v němž se zpočátku cítíme být tak trochu cizinci, ale pozvolna se stává bezpečným místem, kde rádi trávíme čas s někým blízkým. Neopakovatelnost zachycených nálad umělec umocňuje pomocí barvy, teplými odstíny oranžové podtrhuje minuty východu nebo západu slunce, ozařujícího pokoj, v němž se vynořují nebo se pozvolna hrouží do šera věci, které si spojujeme s konkrétním místem, člověkem, událostí a pocity. Světlo je důležitou součástí narativní linky subtilního příběhu, v kterém Pavel Kytner nenuceně vypráví o prožívání zdánlivě běžné životní radosti.
Lucie Váchová
Pavel Kytner: detail 0104
