Kristýna Nejedlá Bujárková:
What if I am the boulder? / Co když jsem já ten balvan?
Divadlo Kámen, duben 2023 – září 2023
(rozhovor s autorkou najdete zde)
Vystavená plátna Kristýny Nejedlé Bujárkové jsou součástí nejnovějšího cyklu What if I am the boulder? / Co když jsem já ten balvan? a je pro ně typická námětová i tvarová střídmost odkazující paralelně k fyzickému bytí člověka. Současně malby nezapřou poučení dílem Vladimíra Vély, v jehož ateliéru studuje na Západočeské univerzitě v Plzni. Vélovy práce se vyznačují kladením důrazu na symetrické znaky a základní formy propojované s expresivní barevností a stejně jako jeho studentku, ho zajímají elementární tvary. Nejedlá-Bujárková se přiklání k záznamům minimalizovaných objektů oproštěných od veškeré popisnosti a modelovaných zejména pomocí barvy. Ráda využívá i grafické techniky a kombinuje je volně, podobně jako velkoformátové malby, s instalací v prostoru. Potlačením perspektivy i s využitím prázdnoty navozuje snovou až surreálnou atmosféru a náměty čerpá s oblibou v rostlinném světě, stejně jako v tom lidském. Zatímco inspiraci pro své předešlé práce umělkyně hledala zejména v krajině, z níž vybírala detaily často exotické vegetace, hub i hornin převedených do velkých formátů, v prezentované sérii se zabývá především tělesností, potažmo fragmenty lidské figury. Do té se propisuje nejen její fyzické, ale i psychické prožívání vnějšího světa. Jsou to subtilní a záhadné struktury rostlin a další organizmy, jež se stávají tajemnými entitami snícími v prostoru bez času nebo je to člověk, který se proměňuje v piktogram, loutku bloudící v temném lese, je nehybným objektem.
Ačkoliv jsou „portréty“ umělkyně znepokojujícími tvářemi bez rysů a výrazů, odosobněné, zdánlivě bez vůle a zasazené stejně jako obří rostliny do rámce prázdných monochronních pozadí, modelování hmoty a kombinace temných tónů s jasnými, evokují napětí skryté pod neutrálními maskami. Slza, ledová kapka, kukla, stejně jako kámen (balvan), jsou téměř zaměnitelné a současně univerzální tvary-symboly odkazující k tomu, co je nepoznané, skryté uvnitř uzavřeného a oblého útvaru podobně jako v podvědomí, ale mohou být také metaforou neměnné struktury přítomné v našem životě i okolním světě.
Lucie Váchová
(obrázek zvětšíte klepnutím)
