Přesně 42 zubů - minirecenze

Marta Martinová - kulturní čtrnáctideník A2

Viktor Olegovič Pelevin, Petr Odo Macháček: Přesně 42 zubů
Divadlo Kámen, Praha, psáno z reprízy 14. 3. 2019

Román Viktora Olegoviče Pelevina Svatá kniha vlkodlaka se stal i podruhé námětem pro inscenační tým Divadla Kámen v čele s režisérem Petrem Odem Macháčkem. Pelevinova takřka choromyslná obraznost dostává v Macháčkových rukou překvapivě lineární a uměřenou formu. A tak se v příběhu, v němž má dojít především k transmutaci muže ve velkolepého vlkodlaka, který dokáže rozpohybovat 17 713 automobilových motorů, neztrácí ani nezasvěcenec. Přesně vykroužené a usazené součástky jsou totiž sice nezbytným předpokladem úspěšného fungování automobilu, ale samotný fakt, že motor ožije, je věcí tajného magického rituálu. Ve chvíli, kdy by se už divák začal pomalu ošívat z trochu zbytečně nadsazené délky zpracování, pomohou si inscenátoři rozcvičkou: zvednou publikum ze židlí a provedou je zákulisím divadla včetně potemnělého dvorečku, v němž jednotlivé herečky představují nadšené pracovnice továrny na výrobu automobilů, a představení pak může dospět ke zdárnému finále. Lehkou upocenost kostýmů, lacinost techniky a nevyrovnané, byť nadšené herecké výkony – jsme přece jen na poloamatérské scéně – divák díky nápaditosti předlohy i práci režiséra rád přehlédne. Chrlené, překřikující se i sbíhavé trojmonology ženských a mužských postav jsou překvapivě funkčním řešením otázky, jak evokovat textualitu románu, aby to nebylo na úkor divadelnosti.

(kulturní čtrnáctideník A2, 10. 4. 2019, ročník XV, číslo 8)