Divadlo Kámen

umělecký salón

Divadlo Kámen se v jisté době pokoušelo o iluzi nepravého prostoru. Postupně přestalo iluzivnost budovanou jakýmikoli divadelními prvky dělat. Vytvoření nějakého prostředí spočívalo jen na slovech.

Když si vzpomenu na inscenaci Žáby, tak tam už fyzicky nebylo nic. Jen se mluvilo o tom, že se ve sklepě přemnožily žáby, nosily se kýblem ven, ale jinak nic. Ale pomocí slova a celé té akce, která ze slova plynula, jsem věřil, že ty žáby ve sklepě opravdu mají. Podobné to bylo v představení Asi ani zahrada. Iluzivnost Kamene spočívá ve slově.

Oni ruší pravost prostoru ve smyslu nějakého iluzivního předvádění. Iluzi tvoří slovní aktivitou, slovem, které má performativní charakter. Budují skutečnost slovem, budují realitu slovem, až vás přesvědčí, že jste někde v Poděbradech, takže i třeba vidíte kolonádu. Přitom ale víte, že jste v prostoru divadla. Kámen zrušil pravý prostor a hledá slovní vyjádření, slovy se pokouší pojmenovat a stvořit prostor scény, který pak vnímáme jako prostor nepravý. Vnutí divákovi zdání, téměř blud, že tady je neznámá zahrada, Poděbrady, sklep plný žab. V tom jsem jim vždycky fandil, mimo jiné právě v tom jsou pro mě zajímaví.

prof. Jan Císař, teatrolog, březen 2018
Obrázek z galerie
počkejte prosím...