Divadlo Kámen je jedinečným jevem v celku českého divadla. A to nejenom svými inscenacemi, ale také cílevědomým programem, jenž se snaží objevovat nové možnosti současné činohry. Je to divadlo výjimečné svým programovým přesvědčením, náročné na sebe i na diváka. Opírá se o slovo v divadelním prostoru a pracuje soustředěně s performativním rozměrem promluv. Nezajímá se prostě o to, co slova znamenají, ale o to, jak jimi jednáme, co skrze ně uskutečňujeme.
profesor Jan Císař, teatrolog

Inscenace Divadla Kámen (Zvěstování Bohunce, Ras al Chajma, Deus ex offo, Výhled na řeku Labe, Mamut mamut...) lze řadit k předním produktům studiového českého experimentálního divadla posledních let, srovnatelným s inscenačními výsledky (a směřováním) divadelních center typu Alfred ve dvoře, NoD, La Fabrika či Meet Factory. Výraznou iniciativou je také vznik a existence karlínského Studia Divadla Kámen, ve kterém divadlo produkuje především své výhradně autorské inscenace, ale i pořádá výstavy a přednášky na témata z oblasti umění.
Vladimír Hulec, divadelní publicista

Neustálé, cílevědomé hledání, posouvání hranic performance jak po stránce formální, tak i výrazové a navíc ještě jedna pro mne zásadní věc - autenticita - to jsou z mého pohledu umělecké atributy Divadla Kámen. Mne jako hudebního skladatele zaujala forma, agogika, tektonika, rytmus, tempo, řízená aleatorika i dynamika projevu v těchto autorských inscenacích. Opět se potvrzuje, že základní pilíře tvorby jakéhokoli díla mají platnost v obecném slova smyslu, tedy pro tvorbu všech uměleckých žánrů.
Josef Marek, hudební skladatel

Několik dnů jsem řešil dvě pracovní otázky a nemohl jsem přijít na uspokojivý postup. Potom jsem byl večer v Divadle Kámen na hře Přibližně dvaatřicet zubů. Další den jsem najednou znal na obě otázky odpovědi. Nešlo o rozhodnutí typu ano/ne, ale spíše o vystoupení z rutiny, nalezení dosud skryté cesty. Následně jsem si říkal: proč jsem na to nepřišel dřív, proč jsem to dělal tak „blbě“? Není toto přesně role umění – uvádět nás do stavů překračujících racionálno a posouvat naše vnímání?
Pedro Gomez, specialista na strategický management

To, co se mi na Divadle Kámen líbí, je, že u většiny her neříká celý příběh, ale pouze naznačuje. Tím mi ponechává prostor pro mou vlastní fantazii dokreslit si svůj příběh, určit si, jaký bude konec nebo jestli hra nikdy neskončí. Do některých her umožní divákovi se zapojit, pokud chce. Vzniká tak příběh napsaný herci a diváky zároveň. Hra si hraje s divákem a divák si hraje s hrou.
Kateřina Poláková, kreativní projektová manažerka