Divadlo Kámen

umělecký salón

Zelíčko, zelíčko, celer řapíkatý

REFLEXE: Divadlo Kámen – Ztráta obsahu v konfekčním obalu

Od Divadla Kámen by člověk čekal leccos, ba možná už skoro cokoliv – jenom romantickou komedii spíš asi ne. A přece, kdybych hledal žánrové označení pro Ztrátu obsahu v konfekčním obalu, skončím nejspíš nakonec právě u téhle škatulky. Samozřejmě je to inscenace svébytně kamenná, plná absurdity: osudové setkání a spojení dvou párů tu způsobí nikoliv samotná záměna kufrů (což je klasický prvek konstrukce žánrové zápletky), ale až to, že postavy nejsou onu záměnu schopny řešit, přestože řešení je nabíledni. Ve chvíli, kdy se situace rozplete (ve skvostné scéně s dokonale zbytečnou konzultantkou, které hrdinové draze zaplatí i přes to, že na východisko již mezitím přišly bez ní), způsobí (anebo prohloubí?) to vztahovou krizi a nakonec vede k tomu, že si páry vzájemně vymění partnery.

Že má opravdu jít o komedii, to se dočteme i v programu (pokud ovšem lze věřit programu Divadla Kámen?). Dočteme se tu i to, že si tvůrci dopřáli to, co nesnášejí: „pitvoření, přehrávání, (…) hru na city.“ Práce je to bezpochyby vědomá, jen nevím, zda byl výsledek, který se (přinejmenším u mě) dostavil, opravdu kýžený: stávalo se mi totiž nezřídka, že jsem se do těch absurdních situací nějak emocionálně položil a že mi začalo záležet na postavách. V jedné chvíli (neprozradím, ve které) jsem se ryze dojal – a celé představení mě velice bavilo a ničím mě nedráždilo. Pokud to bude tvůrce mrzet, dobře jim tak, já jsem ale každopádně rád, že jsem se mezi těmi hromadami nakrouhaného zelí a třemi svítivě oranžovými kufry, které jsou si až na jmenovky a obsah k nerozeznání podobné, potkal s takovým tím vobyčejnským lidským příběhem.

A na poněkud vážnější notu: ohromné je, jak herci, kteří už dříve dovedli k dokonalosti specifika kamenného herectví, vynikají i v disciplínách stylizovaných takřka protikladně. Vladimiru Benderskému se místy daří stát takřka kreslenou figurkou sebe sama, Zdeňka Brychtová (ale nejen ona) dovede skvěle střídat roviny prudké stylizace a pracovat s timingem. Dopředu jsem byl před Ztrátou obsahu lehce varován – a nakonec z ní mám i přes přehlídkovou únavu velký zážitek.

(převzato z ohlasů na Šrámkův Písek z června 2016 - http://sramkuv.blogspot.cz/2016/05/zelicko-zelicko-celer-rapikaty.html)

Obrázek z galerie
počkejte prosím...